| ॐ श्री परमात्मने नमः अथ षोडशोऽध्यायः दैवासुर सम्पद्विभाग योगः॥ | ఓం శ్రీ పరమాత్మనే నమః అథ షోడశోధ్యాయః దైవాసుర సంపద్విభాగ యోగః॥ |
Om Shri Paramatmane Namaha
The Yoga of the Division between the Divine and the Demonic
Thus begins Chapter Sixteen: Daivāsura Sampad Vibhāga Yoga
| श्री भगवानुवाच अभयं सत्त्वसंशुद्धिः ज्ञानयोगव्यवस्थितिः। दानं दमश्च यज्ञश्च स्वाध्यायस्तप आर्जवम्।।16.1।। | శ్రీ భగవానువాచ అభయం సత్త్వసంశుద్ధిః జ్ఞానయోగవ్యవస్థితిః | దానం దమశ్చ యజ్ఞశ్చ స్వాధ్యాయస్తప ఆర్జవమ్।।16.1।। |
| श्री भगवान् ने कहा — अभय, अन्त:करण की शुद्धि, ज्ञानयोग में दृढ़ स्थिति, दान, दम, यज्ञ, स्वाध्याय, तप और आर्जव।। | శ్రీ భగవానువాచ — అభయం, అంతఃకరణ శుద్ధి, జ్ఞానయోగంలో స్థిరంగా ఉండటం, దానం, దమనము (ఇంద్రియ నియంత్రణ), యజ్ఞం, స్వాధ్యాయం, తపస్సు మరియు ఆర్జవము (నిజాయితీ). |
śhrī-bhagavān uvācha
The Supreme Lord said — Fearlessness, purity of heart, steadfastness in the yoga of knowledge, charity (charitable acts done without expectation of return) self-control, sacrifice (sacred Vedic ritual involving offerings one’s actions, resources ) study of the scriptures, austerity, and honesty.
abhayaṁ sattva-sanśhuddhir jñāna-yoga-vyavasthitiḥ
dānaṁ damaśh cha yajñaśh cha svādhyāyas tapa ārjavam।।16.1।।
| अहिंसा सत्यमक्रोधस्त्यागः शान्तिरपैशुनम्। दया भूतेष्वलोलुप्त्वं मार्दवं ह्रीरचापलम्।।16.2।। | అహింసా సత్యమక్రోధస్త్యాగః శాన్తిరపైశునమ్ | దయా భూతేష్వలోలుప్త్వం మార్దవం హ్రీరచాపలమ్।।16.2।। |
| अहिंसा, सत्य, क्रोध का अभाव, त्याग, शान्ति, अपैशुनम् (किसी की निन्दा न करना), भूतमात्र के प्रति दया, अलोलुपता , मार्दव (कोमलता), लज्जा, अचंचलता।। | అహింస, సత్యం, కోపంలేకపోవడం, త్యాగబుద్ధి, శాంతి, చాడీలు చెప్పకపోవడం, భూతదయ, విషయసుఖాలు వాంఛించకపోవడం, మృదుత్వం, సిగ్గు, చపలత్వం లేకపోవడం. |
ahinsā satyam akrodhas tyāgaḥ śhāntir apaiśhunam
Non-violence, truthfulness, freedom from anger, spirit of sacrifice, peace, not speaking ill of others, compassion toward all living beings, detachment from worldly pleasures, gentleness, modesty, and steadiness of mind — these are the noble virtues that lead a person toward true goodness.
dayā bhūteṣhv aloluptvaṁ mārdavaṁ hrīr achāpalam।।16.2।।
| तेजः क्षमा धृतिः शौचमद्रोहो नातिमानिता। भवन्ति सम्पदं दैवीमभिजातस्य भारत।।16.3।। | తేజః క్షమా ధృతిః శౌచమద్రోహో నాతిమానితా। భవన్తి సమ్పదం దైవీమభిజాతస్య భారత৷৷16.3৷৷ |
| तेज (प्रभाव), क्षमा, धैर्य, शरीरकी शुद्धि, वैरभावका न रहना और मानको न चाहना, हे भरतवंशी अर्जुन ! ये सभी दैवी सम्पदाको प्राप्त हुए मनुष्यके लक्षण हैं। | తేజస్సు, ఓర్పు, ధైర్యం, శుచి, ద్రోహం చేయకపోవడం, దురభిమానం లేకపోవడం- ఓ భారత వంశస్థుడా అర్జునా! ఇవి దైవ సంపదను పొందిన మనిషి లక్షణాలు. |
tējaḥ kṣamā dhṛtiḥ śaucamadrōhō nātimānitā.
Brilliance, forgiveness, courage, purity of body and mind, freedom from hatred, and the absence of desire for honor —
bhavanti sampadaṅ daivīmabhijātasya bhārata৷৷16.3৷৷
O Arjuna, these are the qualities of one endowed with divine virtues.
| दम्भो दर्पोऽभिमानश्च क्रोधः पारुष्यमेव च। अज्ञानं चाभिजातस्य पार्थ सम्पदमासुरीम्।।16.4।। | దంభో దర్పో௨భిమానశ్చ క్రోధః పారుష్యమేవ చ | అజ్ఞానం చాభిజాతస్య పార్థ సంపదమాసురీమ్।।16.4।। |
| हे पार्थ ! दम्भ करना, घमण्ड करना, अभिमान करना, क्रोध करना, कठोरता रखना और अविवेकका होना भी — ये सभी आसुरीसम्पदाको प्राप्त हुए मनुष्यके लक्षण हैं। | పార్థా! కపటం, గర్వం, కోపం, కఠిన స్వభావం కలిగి ఉండడం, అవివేకం- ఇవన్నీ ఆసుర సంపదను పొందిన మనిషి లక్షణాలు. |
dambho darpo ’bhimānaśh cha krodhaḥ pāruṣhyam eva cha
O Partha! Hypocrisy, arrogance, pride, anger, harshness, and lack of wisdom — these are the qualities of a person
ajñānaṁ chābhijātasya pārtha sampadam āsurīm ।।16.4।।
possessed by demonic or destructive nature.
| दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता। मा शुचः सम्पदं दैवीमभिजातोऽसि पाण्डव।।16.5।। | దైవీ సంపద్విమోక్షాయ నిబంధాయాసురీ మతా | మా శుచః సంపదం దైవీమ్ అభిజాతో௨సి పాండవ।।16.5।। |
| दैवी-सम्पत्ति मुक्तिके लिये और आसुरी-सम्पत्ति बन्धनके लिये है। हे पाण्डव तुम दैवी-सम्पत्तिको प्राप्त हुए हो, इसलिये तुम्हें शोक (चिन्ता) नहीं करना चाहिये। | దైవసంపద మూలంగా మోక్షమూ, అసుర సంపదవల్ల సంసారబంధమూ కలుగుతాయి. అర్జునా! నీవు దైవసంపదలోనే జన్మించావు. కనుక విచారించనక్కరలేదు. |
daivī sampad vimokṣhāya nibandhāyāsurī matā
Divine qualities lead to liberation, while demoniacal qualities cause bondage. O Pandava, you are endowed with divine qualities; therefore, you should not grieve (worry).
mā śhuchaḥ sampadaṁ daivīm abhijāto ’si pāṇḍava।।16.5।।
| द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन् दैव आसुर एव च। दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे श्रृणु।।16.6।। | ద్వౌ భూతసర్గౌ లోకే௨స్మిన్ దైవ ఆసుర ఏవ చ | దైవో విస్తరశః ప్రోక్తః ఆసురం పార్థ మే శృణు।।16.6।। |
| इस लोकमें दो तरहके प्राणियोंकी सृष्टि है — दैवी और आसुरी। दैवीका तो मैंने विस्तारसे वर्णन कर दिया, अब हे पार्थ ! तुम मेरेसे आसुरीका विस्तार सुनो। | ఈ లోకంలో రెండు రకాల జీవులు ఉన్నారు —దైవ స్వభావం మరియు ఆసుర స్వభావం కలిగినవారు. దైవ స్వభావాన్ని నేను ఇదివరకే వివరంగా చెప్పాను, ఇప్పుడు ఓ పార్ధా! ఆసుర స్వభావం గురించి నన్ను విను. |
dvau bhūta-sargau loke ’smin daiva āsura eva cha
In this world, there are two kinds of beings — those with divine nature and those with demonic nature. I have already described the divine qualities in detail; now, O Partha, listen from me about the demonic ones.
daivo vistaraśhaḥ prokta āsuraṁ pārtha me śhṛiṇu।।16.6।।
| प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः। न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते।।16.7।। | ప్రవృత్తిం చ నివృత్తిం చ జనా న విదురాసురాః | న శౌచం నాపి చాచారో న సత్యం తేషు విద్యతే।।16.7।। |
| आसुरी स्वभाव के लोग न प्रवृत्ति को; जानते हैं और न निवृत्ति को उनमें न शुद्धि होती है, न सदाचार और न सत्य ही होता है | ఆసుర స్వభావం కలిగిన వారు ఏది చేయాలో (ప్రవృత్తి), ఏది చేయకూడదో (నివృత్తి) కూడా తెలియదు. వారిలో పవిత్రత ఉండదు, సదాచారం ఉండదు, సత్యం కూడా ఉండదు. |
pravṛittiṁ cha nivṛittiṁ cha janā na vidur āsurāḥ
People with demonic nature do not know what should be done and what should not be done. They have no purity,
na śhauchaṁ nāpi chāchāro na satyaṁ teṣhu vidyate।।16.7।।
no good conduct, and no truth in them.
ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे दैवासुरसम्पद्विभागयोगो नाम षोडशोऽध्यायः॥
Telugu:
ఓం తత్సదితి శ్రీమద్భగవద్గీతాసూపనిషత్సు బ్రహ్మవిద్యాయాం యోగశాస్త్రే శ్రీకృష్ణార్జున సంవాదే దైవాసురసంపద్విభాగయోగో నామ షోడశోధ్యాయః॥
English Meaning:
Om Tat Sat — Thus, in the Upanishads of the glorious Bhagavad Gita, the science of Brahmavidya, the scripture of Yoga, in the dialogue between Sri Krishna and Arjuna, ends the Sixteenth chapter entitled “The Yoga of the Division between the Divine and the Demonic.
